KULTURA Zubří

Home » Spolková činnost v klubu » Valašský soubor písní a tanců Beskyd

Valašský soubor písní a tanců Beskyd

16.01.2015

Valašský soubor písní a tanců Beskyd již od roku 1945 reprezentuje svůj valašský region a je typickým vesnickým valašským souborem. Svůj repertoár čerpá z oblasti Zuberska a Rožnovska, z kraje kdysi chudého, ale bohatého krásou své krajiny v moravských Beskydech.  Lidový odkaz svých předků rozdává BESKYD nejen v rámci svého regionu a České republiky, ale i v zahraničí: Bulharsku, Francii, Holandsku, Itálii, Maďarsku, Německu, Polsku, Rakousku, Řecku, Slovensku, Španělsku, Turecku nebo Finsku.
 

Kontakty:

Valašský soubor písní a tanců Beskyd, Hamerská 10, 756 54 Zubří
Vedoucí: Vítězslav Staňo, Tel: +420 737 219 504
E-mail: vspt.beskyd@post.cz

Beskyďáčci

Helena Adámková – 605 157 714
Radka Mičolová – 601 568 983

Malý Beskyd

Jiří Krčma – 737 973 627
Barbora Mizerová –776 131 277

Beskyd

Jana Mikulenková – 604 298 362
Věra Staňová – 737 549 496

Stará Garda

Lenka Kantorková – 603 525 237
Radomír Vašek – 737 322 088

Cimbálová muzika Malý Beskyd

Václav Dostál- Vendula Smočková – 721 087 420



Zkoušky v Klubu

Beskyďáčci

Úterý 15 – 16.30

Malý Beskyd

úterý 16.30 – 18.30
pátek 16.00 – 18.00

Velký Beskyd

úterý  19.00 - 21.00
pátek 20.00 – 22.00

Stará Garda

čtvrtek 20.00 – 21.00



Současnost

Beskyďáčci a Malý Beskyd

Beskyďáčci, to jsou děti z prvního stupně ZŠ, které se učí tancovat a hrát si pod vedením Radky Mičolové a Hely Adámkové.  Malý Beskyd vede Jirka Krčma a Barča Mizerová a tancují v něm děti z druhého stupně ZŠ. Obě dětské složky se pravidelně účastní vánočních pořadů se zpíváním koled, dětské přehlídky Kácení máje a také mezinárodního festivalu v Liptále.

Beskyd a stará garda

Členové souboru mají ve svém programu dvacetiminutové ukázky i celovečerní vystoupení, jež tvoří valašské tance, převážně řemeslnické, lidové písně a scénky. O tom, že soubor je udržovatelem tradic a zvyků svého valašského kraje, svědčí pravidelné chození po velikonoční pomlázce, po mikulášské nadílce, po vánoční koledě, a v neposlední řadě pořádání tradičního Valašského bálu, Masopustního průvodu a Kácení máje.  Taneční složku Beskydu vede Jana Mikulenková a Věra Staňová a Starou Gardu, složku bývalých tanečníků, která ale nadále aktivně nacvičuje a předvádí svá vystoupení, vede Lenka Kantorková.

Muzika

Neoddělitelnou součástí souboru je samozřejmě cimbálová muzika, která vám dává nahlédnout do té krásné a nepřeberné pokladnice lidových písní, při kterých můžete zapomenout na své všední starosti. Cimbálová muzika předvádí také samostatné hudební produkce k večerní a jiné zábavě. Muzika dospělého souboru hraje pod vedením primáše Josefa Říhy a cimbálovku Malého Beskydu primuje Dominik Orság.


Historie souboru (zdroj: VSPT Beskyd)

Kdy jsme vlastně začali

Aby se mladí lidé mohli scházet i v době války (spolky byly zakázány), vytvořili „Valašský kroužek“ v letech 1938 – 1939. Aktivně začal kroužek pracovat v době druhé světové války. Nadšení v té době bylo veliké, přestože nebylo kde zkoušet. A tak se zkoušelo různě – doma u Lognerů, u Šimurdů, v síni, u Cabáků a jinde. Dlouho zkoušeli „Pod Lipůvkou“ a pak už jen v domovině. „Domovina „ – to bylo místo, kde se zkoušelo, hrálo divadlo, pořádaly se taneční večery, bály, koncerty (dnešní Obecní úřad).

Tradiční akce

Můžeme tedy říci, že „Valašský kroužek“ vznikl v roce 1938 – 1939. Tančili 17 letí ogaři a cérky plni elánu, hrávali divadlo, pořádali taneční večery, dožínky, Zbojnické večery, Svatojánské noci, to vše aby si vydělali na kroje.

Podklady pro soubor

Protože po válce moc peněz nebylo, začal soubor patřit pod Osvětovou besedu, kterou vedl pan řídící Stromšík. Za to, že členové chodili poctivě do zkoušek, jezdili i na zájezdy (Tatry). Materiály ke všem zvykům, tancům a písním získávali od starých lidí, z knih, dokonce i sami skládali písničky a tance v Lipůvce, kde se jim lépe přemýšlelo. Písničky pro soubor sbíral pan řídící Stromšík, který je zapisoval do zpěvníků, do not je zapisoval Jaroslav Malík.

Co se tančilo

Po válce se začal kroužek plně rozvíjet. Měl okolo 50 členů, vlastní cimbálovku, zpěváky a vypravěče. Začínal jezdit po světě – na okresní slavnosti do Valašského Meziříčí, Rožnova pod Radhoštěm, Kutné Hory, Havířova i jinde. Na vystoupení se jezdilo různě: vlakem, nákladním autem, na žebřiňáku, pěšky, na kole. Tančily se různé tance – typický zuberský tanec Metlový, Maryna, Zatáčaný, Bystřický, Pilky. Předváděly se různé zvyky a scénky – Klebety, Kácení máje, Dožínky, Valašská svatba, Šmigrust, Pastuši, Tři králové, Vynášení Mařeny, Koledy, vánoční, velikonoční a svatodušní svátky.

Naše kroje

Přestože měl každý rodinu a hospodářství, moc toho času na zábavu nezbylo. A tak se muselo ubírat na úkor rodiny. Staré přísloví však říká: „Valaši jsou tvrdí, ale veselí“. Kroje si dávali šít v Uherském Hradišti, Klobúky v Tonaku, kordulky a chlapecké kroje šil strýc od Pšeniců, rukávce, šatky a fěrtochy si cérky vyšívaly samy.

Další soubory

„Valašský kroužek“ nebyl jediným souborem na Valašsku. V okolí byly i jiné: v Rožnově pod Radhoštěm – Radhošť a Javořina, ve Valašském Meziříčí – Bača a Meziříčan, na Vsetíně – Jasénka a Vsacan, další byly na Hutisku, v Zašové a v Poličné.

Změna názvu

V roce 1960 se rozhodlo, že „Valašský kroužek“ bude patřit pod Závodní klub Gumáren Zubří. Protože nebyla dobrá spolupráce s vedením podniku, začíná se kroužek v letech 1964 – 1965 postupně rozpadat. V roce 1960 se z „Valašského kroužku“ stává „BESKYD“. Jak se přišlo na tento název? Jednoduše – vždyť Zubří je rozprostřeno v krásné přírodě – v Beskydech.
Za dobu svého trvání měl soubor stále moc  práce – pořádaly se bály, dožínky, Svatojánské noci, Zbojnické večery, věnečky. Zajižděli na slavnosti vystupovat do okolních měst a vesnic. Velké úspěchy dosahovali s „Třema králama – které hráli Josef Koleček (Dořičáček), Jan Koleček a strýc Pšenica (Mařák), dále to byly „Klebetnice“ – které hrály Marie Štěpánková, maminka paní Štěpánková a paní Divínová.

Vznik muziky

V roce 1967 dochází k vytvoření cimbálové muziky, která se stává základním předpokladem k vytvoření souboru. V té době byl zakoupen cimbál. Prvními hráči cimbálovky byli: cimbálista Josef Gajdoš, basista Jaroslav Mikunda, primáš Zdeněk Koláček, tercář Radomír Hubálek a kontráš Pavel Krupa. 15. 3. 1969 se poprvé představili veřejnosti v programu ve spolupráci s Radhoštěm – „Javorové husle pěkně hrajů …“

A vznik taneční složky

A to už dává podnět v r. 1970 k založení taneční skupiny a vzniku souboru. U zrodu stáli: manželé Hrachovcovi, J. Koleček, J. Mikulenka, sólová zpěvačka O. Cabáková, lidový vypravěč J. Krpelík. Poprvé se soubor představil veřejnosti na prvomájových oslavách v Zubří a to úspěšně, a tím se mu dostalo materiálu a technické pomoci. V roce 1971 dostal soubor plný název – BESKYD, soubor valašských písní a tanců při Klubu pracujících v Zubří. Vedoucím se stal Z. Koláček.
 
 
Fotografie ke článkům